Reklama
 
Blog | Pavel LM Chocholouš

Střípky z notesu

Někdy se za jeden den nahromadí tolik útržků, že je lepší si je poznamenat. Jako asociativní inspiraci je nabízím dál.

V chudém království žil bohatý král, který ze svých poddaných dřel kůži. Daň z komína, daň z rohlíků, daň ze všeho.
Lidé se krále báli. Jen Radovan doma pořád remcal a láteřil. Rodiče jej nakonec vždycky uklidnili, ale tentokrat se nedal.
"Půjdu do ciziny na vyučenou a až se vrátím, dám našemu panu králi co proto!", hřměl Radovanův mladý silný hlas světničkou.
A Za devatero horami a nesčetně řekami opravdu Radovan potkal moudrou pohádkovou bytost, která mu na oplátku za pár jeho dobrých skutků darovala kouzelný předmět. Díky tomuto předmětu a svému fištrónu Radovan nakonec zlého krále přemohl. Když už kouzla nepotřeboval, vyměnil předmět za Marušku, nevěstu, kterou mu pantáta nechtěl dát, ale Radovanův úspěch a vidina magického předmětu jej přesvědčily.

Vesničko, kde děda, praděda chovali děti, V google maps, vzpomínka, tiché napětí, rozbitá houpačka na fotce z družice.
Duha má, městem šedivá,
Ruka má, práci nemívá.
Ráno mé, polednem nazvete,
Žiju si v poměrech knížete.

Sleduji mladíka v odlesku výlohy.
Je zvláštní, jiný?
Prsty na mobilu, hodiny.
Blaznivym úsměvem sleduje displej,
Kniha je z blogu maličká mistrej.
V odraze já, naopak.

Reklama

Opuštěná zastávka tramvaje prázdné ulice. Na ostrůvku postává policista. Poklidný víkendový den.
Najednou na zastávku přes zábradlí skočí mladík.
Policista se nejdřív poleká, ale rychle se vzpamatuje a hned mladíkovi činí:"Nevidíš to zábradlí?!"
"Co?"
"Proč si myslíš, že tu to zábradlí stojí?", láteří dál policista.
"Aby drželo starý lidi dál od nebezpečné vozovky.", odpoví pohotově drze mladík, přeskočí zábradlí a rázem je zpátky na pusté silnici.
"Vždyť se Ti může něco stát, ihned se vrať!", strachuje se příslušník.
"Jak myslíš.", prohodí do vzduchu okázale mladík a kráčí prostředkem silnice k přechodu a pak spořádaně zaujme místo na ostrůvku vedle uniformovaného muže zákona.
"Jede tramvaj, v ni budou lidi, nemeli bychom se už zase chovat jako rodina, tati?", uzavira syn scénku před nástupem do tramvaje.

Ošuntělá fotbalová čapka, 45 let.
Trenér na baru s klukama z týmu. Rozumí všemu a oni ho berou.
Mám radši chlapy, kteří umí žít se ženou…

Je-li man 

Jeliman a zkušená duše.
Plují spolu, jak by sami nikdy nedokázali.
Vratká bárka je pro ně výzvou, ne nebezpečím.