Lexaurin
psát krví do tmy černý sny
a mazat minulost pálením mostů
a pustit se lana
připlatit si za lepší mramor
za největší font na náhrobku
ne ve Voticích za zdí,
ale v.i.p. sektor na pražským hřbitově
jedovatá koupel serotoninové radosti
hladina stoupá
mosty dohořely
Testament Pavlův (rozmarná zpověď)
Noční pohřeb narychlo.
Lopata, improvizovaný křížek, úplněk.
Blýskavé nafukovací ego
uzavřený vnitřní okruh
poháněný pozorností, obdivem,
bujarou zábavou.
hříva, koruna, věnec,
všechno na mou hlavu,
hned!
gejzír ohňostrojů střídá provinilé neomlouvající ticho
paměť ustoupila zbytkům ztracených emocí
těžká autosugesce hraničící s psychózou.
To bylo.
Zůstalo ego, marnivost a ohňostroje.
Sotvakdy se k něčemu budou hodit,
ale drží se silou zvyku,
tou silou, kterou se jich držím já.