Bylo by podle mě samozřejmě namístě, aby odhození tohoto břemene na poplatníky bylo vyváženo odpovídajícím snížením daňové zátěže rodičů. Ti by si potom vybírali, jestli dají dítě na zkostnatělou základní školu ve vedlejší vesnici, nebo jestli si utrhnou od úst všechny ušetřené peníze z daní a nějakou tu stovku k tomu a svěří potomka do laskavé péče sousedovy dcery, která se spolužačkami a bývalou paní ředitelkou založila soukromou základní školu Bětka a rodiče si její fungování nemohou vynachválit. Rozvírání společenských nůžek nemusí nastat za všech okolností, ale bylo by mu lze předcházet kupříkladu postupnou částečnou privatizací státních škol, nebo jejich přechodem na školy církevní a vojenské.
Vím, že některé mé ekonomicky nepodložené názory bývají často smeteny ze stolu, snažím se jen přemýšlet selským rozumem a načrtnutý nápad mi připadá minimálně vhodný k rozboru. Podle mě by se také na soukromých školách o vzdělávací semináře a další odborný rozvoj učitelů soutěžilo, zatímco na státních se takové věci spíš na někoho hodí, protože o ně téměř nikdo nestojí. Je hezké, že ten někdo, kdo oběhne všechny semináře, bývá světlá výjimka, ale podle mě je to jediný učitel/ka, který si nezaslouží svou nízkou mzdu.